K zajímavému zjištění dospěl Národní ústav duševního zdraví (zkratka NUDZ). Vědecké pracoviště se v Klecanech u Prahy zabývalo studií, která měla zmapovat chování lidského mozku v souvislosti s používáním některých moderních technologií.

Vědci se zaměřili na tzv. chytré brýle, jejichž součástí je interní GPS navigace. Pokusu se zúčastnila skupina dobrovolníků, kterým byl vyšetřen mozek magnetickou rezonancí na počátku a na konci měření. Šlo o pokusné několikaměsíční každodenní využívání této technologie. Již za tři měsíce se všem dobrovolníkům zhoršila prostorová paměť, lidský mozek se zkrátka přizpůsobil podnětům a začal se chovat jinak, než v běžném reálném světě. Konkrétně šlo o snížení aktivity (vzájemné propojenosti) tzv. hippokampů – struktur pro prostorovou paměť, a to tím více, čím více člověk toto zařízení aktivně využíval.

Projekt měl lidem předvést, co se stane, když se lidský mozek bude spoléhat na externí zařízení. Chová se totiž podobně, jako svalová hmota, která není využívána, něco takového si uvědomí lidé, kteří např. utrpěli zlomeninu končetiny, kdy se po několikatýdenní fixaci a nehybnosti svalová hmota výrazně zmenšila.

Varovné memento do budoucna

V souvislosti s některými technologiemi tohoto typu by se člověk mohl stát částečným kyborgem, závislým na technických vymoženostech, pro některé lidi je tato představa dokonce lákavá a vzrušující, otázkou zůstává, co by nastalo, kdyby po několikaletém nepřetržitém využívání podobné technologie došlo k jejímu dlouhodobějšímu výpadku.

V současné době je legislativně poměrně precizně stanoveno, že veškeré léky musí podléhat přísné kontrole ze strany regulačních úřadů a vědeckých pracovišť. To však neplatí u moderních technologií, které mohou mít na lidské zdraví rovněž značný vliv. Dnes se to speciálně týká zařízení pro zvýšení kapacity myšlení a dá se očekávat, že další podobné technické novinky se na trhu budou objevovat stále častěji.