Do zbraně

Těžko mezi sebou (přinejmenším mezi námi chlapy) najdeme někoho, kdo by si aspoň někdy v životě nehrál rád na vojáky. Což se dá lehce praktikovat v dětství, kdy dětem stačí třeba i jen kus klacku a trocha fantazie a i okolí je k takovému počínání víceméně shovívavé.

DSC_0200

Jenže co když si chtějí hrát na vojáky starší ročníky? A to aniž by se chtěli tací jedinci upsat armádě? Dorost zkusí něco podobného a hned je kdejakým mravokárcem označován za zkaženou mládež, kterou doma málo řezali, a o tom, jak by dopadli otcové od rodin, kdyby se proháněli dejme tomu někde po louce se stříkacími pistolkami, ani nemluvě. A takto si hrající senioři by si koledovali o zaškatulkování mezi senilní dědky a Alzheimerem.

Naštěstí není pro nikoho nikdy nic ztraceno. Je tu totiž pořád ještě nabídka laser game Praha, umožňující právě podobné hrátky. Člověk jednoduše popadne aspoň pár svých příbuzných, kamarádů nebo kolegů, a když se dostaví tam, kam má, může si dopřát právě takovouto kratochvíli. Protože laser game Praha je tu právě od toho.
Účastník tu dostane vestu se senzory a laserovou pistoli, a poté, co je s ostatními vpuštěn do arény, má možnost a vlastně přímo úkol postřílet co nejvíce z těch ostatních. A samozřejmě by měl sám pokud možno přežít.
Což je ale pochopitelně vše jenom jako, namísto skalpů svých obětí tu dostává každý pouze body a na konci nehrozí, že by tu čekala zásahová jednotka a každý z těch zabijáků skončil s výjimečným trestem za katrem.

labyrint (44)

Každý si to tu jak se patří užije, každý si sáhne až na pomyslné dno svých sil, každý tu může žasnout nad efekty, jichž tu lze pomocí laseru dosáhnout. Každý se tu alespoň na pár chvil odpoutá od starostí, jež ho ve všedním životě neustále pronásledují. Protože tady jde v onu chvíli jen o jediné. Přežít a zabít. Byť jenom jako.
A pokud byste se chtěli v podobné válečníky občas proměnit i vy, nic vám v tom nemůže zabránit. Stačí jenom zavítat na stránku a svou účast si tam zařídit.
A pak můžete i vy střílet jako… jako… no prostě jako střelení.